Menu

Spolupráce

 

 

 

Slovácké divadlo

Dne 14. 10. 2013 žáci 1. – 3. ročníků zavítali do Slováckého divadla, aby zhlédli kritikou vysoce hodnocené představení Nájemníci.
A co na to naši žáci? Pro ilustraci vybíráme dva zajímavé postřehy:
Moralizující komedie           
Dne 14.10. jsme navštívili Slovácké divadlo, zhlédli jsme představení Nájemníci. Tato neotřelá, originální a poutavá komedie mě velmi zaujala.
Hlavní myšlenka díla byla zpracována humorným způsobem, i když v zásadě se jednalo o poměrně závažnou situaci. Chvílemi mi hra připadala až moc zmatená. Muž, který se zamotal do svých vlastních lží, ale vybruslil z celé prekérní situace nejlepším možným způsobem - přiznáním.
Líbil se mi tento moralizující záměr a potěšilo mě, že hlavní hrdina nebyl zatčen, ale naopak ještě získal novou práci. Nájemníci mě příjemně překvapili, byla to vtipná a zároveň poučná hra, ze které bychom si měli vzít jisté ponaučení.
Gabriela Paulová, 2. G
 
JAK TO BYLO S NÁJEMNÍKY
V pondělí 14. 10. 2013 jsme před půl desátou zaklapli své sešity, naskládali jsme se do autobusů a hurá do divadla. V 10:00 hodin se pomalu zhasínala světla v sále, rozeznívaly se první tóny úvodní hudby a my jsme se pohodlně uvelebili a přichystali na krásný zážitek.
 
Hra začala v klidném tempu s Jirkou Hejcmanem u telefonu. To jsme ještě nečekali, že se v průběhu celé hry budeme smát tak, až nás i břicho bude bolet. Nikdo si netroufal tvrdit, jak tohle skončí. Nikoho to totiž ani nenapadlo. Zpočátku se zdálo, že ta hra prostě konec nemá. Každý herec si vyzkoušel tři role a myslím si, že tak jako my jsme na konci málem nevěděli, kdo je kdo, oni byli na tom podobně.   
Konečný „chaos“ se po přiznání Jirky Hejcmana vyřešil velmi vtipným způsobem. A po příchodu trochu otřeseného, pomateného a potrhaného Davida Vaculíka po zásahu bleskem na střeše jsme naplnili scénu bujarým potleskem, abychom přispěli do hry i kouskem sebe. Jen Jožka Kubáník měl ještě hodně práce s vytrháváním svých mylných poznámek, které si poctivě zapisoval, jakožto doktor Terezky Novotné, po celou dobu hry.
Zážitek to byl famózní a velmi příjemný, dokonce i poučný. Buď někoho inspiroval k tvorbě podvodů, ale to doufejme ne, anebo byl odstrašujícím příkladem. Za všechno díky režiséru Zdeňku Duškovi.
Petra Obdržálková, 2.G
 
Zpracovala: Mgr. Ivana Andrýsková
© 2009 - Střední odborná škola a Gymnázium Staré Městomapa webu • Realizace web studio dat